Hoď tam neutrál aneb Když vás vlastní já vyzve na souboj
A je to tady, výzva jako Brno, i když přichází z Ostravy.... (Ále čert to vem, pořád je to Morava)... Zvedneš hozenou rukavici?... No ukaž se, ty multifunkční zahradnice mnoha možností.
Ty, zrozená v ohnivém Beranovi, nevyčerpatelný donátore žhavé energie...
Ty, která neustále máváš nad hlavou transparentem s heslem: Kdo chce zapalovat, musí hořet....
Ty, co tlačíš očima auta v zácpě a pošlapáváš plynový pedál, drrrrrn, drrrrn, jen abys už už mohla vyrazit...
Ty, co děláš 2-3 věci najednou, protože se u jedné nuďánkuješ.
Ty, která nemáš tlačítko OFF a občasné přepálené okruhy se projeví až absencí spánku v hodině mezi psem a vlkem.....
Tak co? Zvedneš hozenou rukavici a naučíš se dostávat do neutrálu, jak se trefně říká stavu vnitřního klidu a uzemnění, které je pro praktikujícího KSO nutným nástrojem praxe?
Ano! Zvedám hozenou rukavici a vyzývám své ohnivé já na souboj. Nemohu jinak, tu rukavici jsem totiž hodila sama sobě.
Do kurzu Kraniosakrální osteopatie (terapie) jsem se přihlásila právě proto, abych utlumila vlastní aktivitu ve vyšetřování a diagnostice a jen zklidněná v neutrálu se naučila přijímat, co mi tělo ležící na lehátku sděluje.
Od medicíny se lékař aktivně a s energií musí zajímat o nemocného, hledět na něj, poslouchat ho, očichat ho a dotýkat se ho. Pak teprve přistupují ke stanovení diagnózy další laboratorní a zobrazovací metody.
Teda bejvávalo ...... jsem už natolik stará, že mohu říci...ještě ZA NÁS to tak bývalo. Nyní v době téměř dokonalých technologií a obzvláště po pandemii koronaviru se rozmohl nešvar, kterému se říká telemedicína. Nu, nebudu skrývat své vnitřní rozpoložení - říkám tomu soukromě medicína telat.
Ano, díky zkušenosti mohu po tele-fonu a tele-vizi nasměrovat, ale většinou říkám .... musím tě (vás) vidět.... Diagnostický proces nastává už příchodem pacienta do dveří.... pohyby, mimika, držení těla.... pokračuje dalším a většinou končí slovy - tak se svlékněte, já si vás vyšetřím - zrakem, sluchem, čichem, HMATEM...
V propedeutice (tj. vědě o vyšetřovacích metodách v různých oborech lékařství) nás učili a já to podepisuji, že pacient nám sdělí diagnózu sám. Tím však není myšleno, že si ji vygúglí a že vám ji při příchodu oznámí s dovětkem - tak jen potřebuju žádanku na rezonanci .... Takto jednoduché to není... Díky technologiím se překonala vzdálenost, ale ztratila se blízkost a intimita ve vztahu pacient-lékař. Je potřeba navázat důvěrný kontakt, správně a dostatečně se vyptat a hledět si do očí, pak vše potvrdit vlastním pozorováním a objektivním vyšetřením.
Kurz Kraniosakrální terapie je dokonalým prostředkem a výzvou, jak se naučit zklidnit, uzemnit a začít vnímat jemné projevy a pohyby pacientova těla.
Dostali jsme za domácí úkol o tom přemýšlet, zkoušet, a pak verbalizovat náš soukromý způsob, jak se do neutrálu dostáváme....
Nejsem v praktikování "neutrálu" nováček, proto vím, že s tím má mé hyperaktivní intro trochu problém.... Leccos jsem již zvládla, ale......
Pokud bych tedy měla tento proces verbalizovat, nemohu překročit svůj vlastní stín a musím na to systematicky:
1. Dlouhodobé prostředky - zde je snad jediné, musím být dostatečné vyspalá. Spánek je kapitola sama pro sebe. Měla jsem před časem těžce narušený spánek a musela jsem se naučit zklidňovat a vytvořit si pár rituálů tak, abych se vyspala kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem a BEZ LÉKŮ. Nyní (většinou) spím 6-8 hodin a vše v následující den šlape. Vstávám brzy - denně v 5,30, jen o víkendu si přispím do 7,00. Co se týče soustředění a kvality práce (a tím míním duševní, což "neutrál" je), je pro mne nejvhodnější doba do oběda.
2.Střednědobé prostředky - k pohodě a klidu potřebuji mít zajištěn trávicí systém... Dle ajurvédy mi převládá dóša pitta, tedy ta co má ráda baštu.... Kdo mě zná ví, jak to tedy vypadá, když jsem hladová... A kdo mě zná ještě lépe ví, že potřebuji pravidelnost v jídle. Na druhou stranu - s plným žaludkem se špatně zklidňuji, takže před spánkem alespoň 2 hodiny nejím. A když jo, tak je spánek nanic. Ráno a dopoledne však potřebuji energii a trávím rychle, takže i po snídani a dopolední svačině mi zklidnění nedělá problém. Když mám dóšu v nerovnováze hasím ji tekutinami - nejlépe mi funguje teplý čaj s mlékem...
3.Okamžité prostředky - když už sedím v pohodlné pozici u lůžka vyšetřovaného obložena polštářky, věnuji se dechu. Dech dělá zázraky. Je to ta nejdůležitější chvíle, jak se dostat do neutrálu. Uvědomit si chvíli tady a teď. Být přítomna..... .......................
.............................. a najednou BUM! Hlavou probleskne - napsala jsem panu Vocáskovi ten erecept?..........a hezky zpátky šup šup do neutrálu..... dobrý dobrý........... hmm, ještě mi nepřišel ten úhradový dodatek z VZP, co jim tedy vyfakturuju?, zas s nimi budu mít popotahovačky....jejda ....... dobrý, dobrý........ co mám uvařit k večeři?.no mám tam v lednici tvaroh...papriku...že by budapešťskou pomazánku?...... JEJDA zpět zklidnit a vnímat tady a teď, no prodýchnout se.... dobrý, dobrý........ hmmm,hmmm..... jak asi dopadne ta knížka? určitě se Nora vrátí do původního života....(pozn.Půlnoční knihovna)..... jejda jejda.................................................................
Nu, nemám to zcela jistě a zcela úplně vychytané.... bambilion myšlenek mi vyvstává v pulsující lebkovně a umění zklidnění a přijímání se mi občas zdá jako nedostižný cíl....
Ale nebyla bych to já, abych nějakou cestu nenašla. Jiné zvíře zvěrokruhu ze sebe už neudělám. Jít proti své přirozenosti je také špatně. A tak se smiřuji s charakterem střídavého proudu - halt chvíli příjem a chvíli vysílání.... Co se však podle mého může ve fyzice i v mé hlavě ovlivnit je perioda střídání....
Zvedám hozenou rukavici svého ohnivého já, vyzývám se ke klidnému souboji (možná bude stačit domluva) a určuji mírovou zbraň. A tou je ČAS..... a TRPĚLIVOST.....