Uzákonění eutanázie? Část 2.Kdo vykonává?

Dnes začnu od konce... kdo by měl být vykonavatelem eutanázie?

V každém pojednání o této problematice se lze dočíst, že eutanázie je aktivní čin: Smrt nepřijde samovolně, je zapříčiněna zásahem druhé osoby, v tomto případě LÉKAŘEM. U asistované sebevraždy platí stejná kritéria jako u eutanázie. Rozdíl je v technickém provedení. LÉKAŘ dopomáhá radou a prostředky k tomu, aby se pacient usmrtil sám.

Ano, lékař by měl být tím, který zabíjí... Celý život se lékař učí, učí se pomáhat, léčit, uzdravovat, zmírňovat utrpení, bolest..... Ale zabíjet? To jde naprosto proti všemu, proti celému lékařskému poslání, proti všemu, o co se ve svém povolání snažíme.

Při různých příležitostech se lidé často ohánějí Hippokratovou přísahou: "Vždyť složil(a) Hippokratův slib, tak je jeho (její) povinností léčit, být milý, ochotný, zodpovědný, vždy udělat vše správně, neselhat.....a nejlépe zadarmo...." Je mylné všeobecné přesvědčení, že lékaři při promoci skládají slib dle Hippokrata. Není tomu tak, nicméně její obsah je stále aktuální a předkládá základní etické principy lékařského povolání, i když trochu jinak, než si mnozí myslí. Posuďte sami:

Hippokratova přísaha:

"Přísahám a volám Apollona lékaře a Asklépia, Hygieiu a Panakeiu a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.

Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou pro mne jako moji bratři. Pokud po znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.

Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.

Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k vyhnání plodu.

Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny, a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.

Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co se nesmí sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti.

Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak."

Co jste se dočetli?

• Lékař bude mít v úctě své učitele
• Lékař bude dělat vše ve prospěch nemocného dle svých schopností a úsudku
• Lékař nebude provádět eutanázii a potraty
• Chirurgové nejsou lékaři :-D
• Lékař by měl být bohabojný
• Lékař musí být čestný, bez vedlejších úmyslů, vědom si své moci nad nemocným, kterou nesmí zneužít
• Lékař musí zachovávat mlčenlivost
• Lékař se svou dobrou praxí stále zdokonaluje a získává zkušenosti

Pozn.V době vzniku textu a ještě dále téměř přes celý středověk nebyli "ranhojiči" (tedy dnešní chirurgové) považováni za lékaře, byli nečistí a téměř vylučováni ze společnosti... Ale když bylo ouvej, tak byli trpícím velmi prospěšní.... Nějak mi to evokuje dnešní stav, chirurgické obory prostě vyžadují zvláštní sortu lékařů....ale o tom třeba někdy příště.

Vraťme se k Hippokratově přísaze a eutanázii.

Lékař podle ní nesmí aktivně usmrtit pacienta, nesmí provést potrat.

Ale je jiná doba... potraty se provádějí, jak na běžícím pásu. Už to nikomu nepřijde divné.

Naše sekulární "civilizovaná" společnost ztratila bohabojnost, přirozené chování, "selský" rozum, a tím se dostává na šikmou plochu. Pak odůvodňuje toto klouzání do pekel svobodou a právem jednotlivce rozhodovat téměř o všem. Bohužel žádný jedinec není schopen posoudit vše ze všech úhlů. Nejen kvůli nedostatku vědomostí a jejich souvislostí, ale též vzhledem k přirozeným vnitřním pohnutkám a pudům... A tak se uchyluje k zákonu... Je to tak v pořádku, od toho je máme, a také máme společnost, která zákony tvoří.  Ale i ta může selhat, neboť společnost se skládá z jednotlivců.

Při eventuální tvorbě zákona o eutanázii nebude vůbec pochybnost o vykonavateli, zcela určitě se to "hodí" na lékaře.... Stejně jako se na lékaře hodily potraty. Tyto "smrťácké" výkony tak získávají punc odbornosti, humanity, morálky, etiky. Ale ve skutečnosti jsou těmto ušlechtilým paradigmatům vzdáleny na hony, neboť jde a půjde o velmi dobře výdělečné akce. A morální zodpovědnost za čin se "hodí" zpět na žádajícího - Vždyť to tak chtěl(a). A navíc "má na to právo, je svoboda a demokracie". A kruh se uzavírá....

I lékaři jsou jen lidé, jednotlivci se všemi klady i zápory, stejně jako je zbytek populace. Nepochybuji tedy, že se po eventuálním uzákonění eutanázie najde pár nemorálních jedinců, kteří kvůli finančnímu zisku půjdou píchat zabijácké koktejly. Za 30 let praxe jsem však takového kolegu nepotkala.

Zato znám mnoho lékařů, které zajímá konec života jejich umírajících pacientů. Přejí si, aby netrpěli a prožili toto období v duševním klidu a bez fyzických potíží. Oboru, který se zaobírá koncem života a okolnostmi smrti, se říká paliativní medicína a lékařům paliatři. Jsem jedním z nich. Přivedla jsem k důstojné, bezbolestné smrti bez utrpení již mnoho pacientů a nikdo z nich nemusel žádat "eutanázii". Nebyl důvod.

A tomu říkám medicína, poslání, morálka a etika. Ale o tom zase někdy příště.

...to be continued .... téma Kdo rozhoduje?

Pozn. na fotografii je Hippokratés z Kóu řecky ῾Ιπποκράτης, byl to nejslavnější lékař starověku, považovaný za zakladatele lékařské vědy. Jeho jméno je spojováno s textem obsahujícím základní etické principy lékařského povolání, kterému se proto říká Hippokratova přísaha. (zdroj Wikipedie)